Pražské jaro

Autor: Slavomil Hubálek - Číslo: 2012/1 (Dokumenty)

(...) Po podmínečném propuštění v roce 1966 pracoval Oto Mádr jako sanitář v nemocnici a správce muzejního depozitáře. Ihned po propuštění z vězení navázal prostřednictvím psychologa Jiřího Němce kontakt se skupinou katolických intelektuálů, vedl teologicko-pastorační kurz pro kněze a tzv. lidovou univerzitu pro laickou veřejnost „Živá teologie“, publikoval, pracoval v nakladatelství Charita a v redakci časopisu Via, účastnil se přípravy hnutí „Dílo koncilové obnovy“.

Každé setkání s dr. Mádrem bylo zážitkem. Byl mužem velmi štíhlé, typicky leptosomní postavy, říkával, že byl od dětství trochu churavý a že ho ani nechtěli ze zdravotních důvodů vysvětit na kněze. Nakonec vydržel ze všech nejvíce. Nápadným kontrastem k jeho subtilnosti byla jeho nezdolná energie, píle a pracovitost. Na sebe i na spolupracovníky byl velmi náročný, často pedant. Byl ale také velmi skromný, asketický. Byl neuvěřitelně vzdělaný, patřil nesporně za katedru univerzity, ale protože to bylo třeba, běhal po Praze a roznášel samizdaty. Neznal kompromis s mocí. Jeho praktické aplikace morální teologie byly laskavé, vstřícné, chápající. Láska mu byla nejvyšším zákonem.

Z textu pro časopis Psychologie dnes. – Autor (nar. 1947) je psycholog a soudní znalec, přednáší sociální psychologii na FSV UK a VŠE v Praze.


Bookmark and Share
 
 
© Na zveřejněné texty se vztahují autorská práva.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2004-2015
Licence Creative Commons
Teologické texty podléhají licenci Creative Commons.
|