Centrum dějin české teologie

Autor: Vojtěch Novotný - Číslo: 2008/1 (Panoráma)

Byl jsem redakcí Teologických textů požádán, abych představil Centrum dějin české teologie, jež bylo v roce 2006 zřízeno na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako účelové vědecké zařízení. Rád se této výzvy chápu a ve stručnosti uvádím:

1. Nejprve je třeba objasnit důvody pro studium dějin české teologie, neboť právě ony vedly ke vzniku CDČT a nesou jeho činnost. Lze je rozdělit do dvou skupin:

a) Negativní argumentace spočívá v poukazu na skutečnost, že česká teologie nezná sebe samu ani si sama sebe neváží, což má nevyhnutelně dopad i na její postavení v mezinárodním kontextu, nemluvě o jejím ocenění ze strany jiných věd na domácí půdě (včetně všech souvisejících skutečností akademických a finančních).1 Česká katolická teologie se jeví v podstatě jako věda bez tradice. Právě u daného oboru jde o cosi zásadního, neboť sepětí s Tradicí je pro něj konstitutivní a — na tomto specifickém poli — není reálně možné bez přihlížení k tomu, jak se Tradice v té které době zrcadlila v teologické reflexi církve, to jest, konkrétně vzato, věřících spojených s jednotlivými místními církvemi, včetně té české. V našem případě dokonce zejména té české, v jejíchž službách stojí česká teologie především. To samozřejmě neznamená, že by se česká teologie neměla inspirovat teologií zahraniční, toto pouto však nesmí být výlučné, protože jinak jde pouze o sérii nespojitých individuálních výkonů, o slovo bez posluchače, a tudíž zbytečné — o samoúčelnou samomluvu. Teologie jako obor pak nemůže integrálně růst a to má dopad na její kvalitativní stav.

1 Ctirad V. Pospíšil, „Česká trinitární teologie a její kontext v letech 1800—2005. Komentovaná bibliografická sonda do dějin české teologie“, in Theologická revue 2/2005, 123.

b) Pozitivní argumentace2 si všímá procesu teologického poznání, jež spočívá nejprve ve stanovení toho, jak je poznávaná skutečnost dána ve výchozích vědomostech poznávajícího jednotlivce i společenství. Uvnitř takto definované auditivní části teologie mají vedle dalších oborů své místo i dějiny teologie. Se získanými prameny poté reflexe dále pracuje v diskurzivním procesu tázání po příčinách a spojitostech skutečnosti jako takové v částech, celku a souvislostech, a současně si kriticky uvědomuje vlastní dějinnou podmíněnost. Dějiny teologie nicméně nejsou pouhou rekapitulací již udělané práce (Wirkungsgeschichte): prostřednictvím návratu ke zdrojům se teologická reflexe obnovuje (ressourcement). Vstupuje do diachronního rozměru společenství církve a čerpá z bohatství společného pokladu víry a snahy o jeho pochopení. Z těchto obecných premis lze vyvodit: Studium dějin české teologie zprostředkovává teologickému poznání možnost, aby se poučilo z kladů i záporů teologické reflexe vykonané místní církví v českých zemích. Českému teologovi (právě jakožto teologovi) umožňuje reálnou inkorporaci do dané místní církve: vstupuje do její tradice, pečuje o ni a sám má podíl in actu tradendi: i díky tomuto „přemýšlení a studiu věřících“ (včetně všech souvisejících omylů a nepřesností) „Bůh, který kdysi promluvil, nepřestává mluvit se Snoubenkou svého milovaného Syna a Duch Svatý (...) uvádí věřící do veškeré pravdy a působí, aby v nich Kristovo slovo přebývalo v celém svém bohatství“ (Dei verbum, 8).

2 Vojtěch Novotný, Teologie ve stínu. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha 2007, s. 15—43.

Vzhledem k uvedeným negativním i pozitivním skutečnostem je zpracování dějin české teologické tvorby „velký úkol naší generace“.3

3 Ctirad V. Pospíšil, Hermeneutika mystéria. Struktury myšlení v dogmatické teologii, Praha 2005, s. 66.

2. Na tyto premisy navazuje CDČT, jehož posláním je právě studium dějin české katolické teologie. Pojem teologie je zde chápán v širokém smyslu označujícím reflexi, která se věnuje křesťanskému zjevení a jím přímo ovlivněnému pohledu na skutečnost světa. Postihuje proto nejenom teologii jakožto soubor vědeckých oborů (scientiae sacrae), ale i nevědecké, resp. předvědecké výrazy uvedené reflexe, zejména křesťanstvím inspirovanou literaturu. Z praktických důvodů se centrum prozatím věnuje především teologii 19.—20. století a přidržuje se konfesního předznamenání, tj. všímá si pouze teologie katolické. CDČT je založeno na bázi volného sdružení osob, které se těmto skutečnostem věnují. Akademičtí pracovníci Katolické teologické fakulty mají postavení interních pracovníků, ostatní badatelé mají statut externích pracovníků. V současnosti jde o tyto osoby: Václav Ventura, Vojtěch Novotný, Tomáš Petráček, Jan Stříbrný, Martin Vaňáč.

Krátké působení CDČT lze shrnout do tří oblastí: publikační činnost jednotlivých pracovníků k dané problematice,4 symposium5 a dokumentační středisko. U něho se krátce zastavím. Naším cílem není suplovat roli odborných knihoven, soustředíme se spíše na shromáždění, uspořádání, katalogizaci a badatelské využití darů a pozůstalostí významných osobností místní církve 19.—20. století. Často se stává, že se tyto texty — osobní doklady, korespondence, poznámky, studie apod. — rozptýlí nebo zůstávají ležet na farách či u příbuzných, kde si s nimi nevědí rady. Centrum nabízí všem, kdo se v takové situaci nacházejí, že se archiválií ujme a kvalifikovaně se o ně postará. Takto již byly shromážděny určité materiály Jaroslava Beneše, Oto Mádra, Antonína Mandla, Jana Merella, Jiřího Reinsberga, Karla Sahana, Antonína Salajky, Antonína Stříže, Karla Vrány a Josefa Zvěřiny. Díky tomu a další rešerši dochází ke vzniku bibliografie a ke shromáždění publikovaných a rukopisných prací Antonína Mandla, Karla Vrány a Josefa Zvěřiny. Podobným směrem se má ubírat i projekt „Český katolický exil druhé poloviny 20. století: dokumentace a svědectví“. Jednou by snad díky těmto a dalším snahám mohly vzniknout jakési Dějiny české (katolické) teologie a Slovník českých (katolických) teologů.

4 Např. Vojtěch Novotný, Teologie ve stínu. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007; Týž, Katolická teologická fakulta 1939—1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007 (v tisku); Týž (ed.), Česká katolická eklesiologie druhé poloviny 20. století, Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007 (v tisku).

5 Symposium Česká katolická ekleziologie druhé poloviny 20. století (20. 2. 2007).

Prosím proto všechny, kdo podobné materiály mají nebo o nich vědí, aby nám je laskavě svěřili nebo nás na ně upozornili. CDČT se je pokusí zpracovat nebo alespoň evidovat. Vybízím také všechny, kdo by s námi chtěli spolupracovat (přičemž ještě jednou zdůrazňuji, že jde o spolupráci volnou, zájmovou!), aby se přihlásili — snad bychom mohli společně projekty koordinovat a konzultovat. Dokumentační středisko je pochopitelně po předchozí domluvě otevřeno i pro ty, kdo s Centrem spojeni nejsou, potřebné badatelské zázemí však musí být teprve vytvořeno. Jedním z cílů, které před námi stojí, je proto vytvoření internetové stránky, na níž by byl zveřejněn popis a případně i obsah jednotlivých fondů.

Úkolů je mnoho, sil málo: CDČT v podstatě vzniká na okraji jiných pracovních povinností. Již ale existuje — a to je, jak říkával Karel Vrána, základ a předpoklad všech dalších dokonalostí.6

6 Adresa: Centrum dějin české teologie, PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D., Thákurova 3, 160 00 Praha 6, e-mail: novotny@ktf.cuni.cz, tel. (+420) 220 181 561.


Bookmark and Share
 
 
© Na zveřejněné texty se vztahují autorská práva.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2004-2015
Licence Creative Commons
Teologické texty podléhají licenci Creative Commons.
|