Religiozita v České republice v církevních statistikách

Autor: Helena Brotánková - Číslo: 2004/5 (Články)

Téma religiozity české populace je velmi zajímavá otázka, která se stala podnětem i pro zpracování dat pocházejících z roční statistiky katolické církve při nedělním sčítání v kostelech. Kontinuální sledování náboženského chování obyvatelstva v ČR nebylo možné v důsledku 40 let komunistické vlády. Bude proto jistě přínosné provést zhodnocení současného vztahu lidí k náboženství na základě dostupných statistických dat. Poskytnuté údaje se vztahují na správní územní jednotky římskokatolické církve: vikariáty, děkanáty, diecéze a arcidiecéze. Přesné porovnání těchto dat s okresní statistikou je proto ztíženo. Přesto mohou být následující charakteristiky důležitým zdrojem závěrů o vývoji religiozity obyvatelstva v ČR v průběhu 90 let. Vládní propagace ateistické výchovy a postupující sekularizace zanechala stopy i v nedostatku kněží. S klesajícím podílem věřících v české společnosti souvisí i nárůst neobsazenosti farností. Hodnoty pro jednotlivé diecéze zachycuje graf 1.

Graf 1 - neobsazenost farností římskokatolické církve počátkem 90. let

Graf 1 - neobsazenost farností římskokatolické církve počátkem 90. let

Zdroj: interní statistické materiály římskokatolické církve zpracované Českou biskupskou konferencí

Všechny diecéze mají přes polovinu neobsazených farností. Nejlépe jsou na tom moravské oblasti náležející Brněnské a Olomoucké arcidiecézi. Nejhorší je situace v územích okraje středních Čech a pohraničí zahrnutých v diecézích Plzeňské a Litoměřické.

Než přistoupíme k hodnocení interní statistiky katolické církve, je zapotřebí uvést data získaná Českým statistickým úřadem při posledním sčítání v r. 2001. Počty a podíly věřících všech sledovaných církví jsou obsaženy v tabulce 1. Podíváme-li se na podíly členů jednotlivých církví z počtu obyvatel ČR, můžeme označit religiózní populaci jako menšinu. Třetí sloupek tabulky udává podíl dané církve na celé religiozitě, kde vidíme jasnou dominanci římskokatolické církve. S velikým odstupem stojí za ní druhá Česká církev evangelická a třetí Církev československá husitská. Ostatní u nás zastoupené církve a náboženské společnosti dosahují společně pouze 4,5 % podílu věřících obyvatel.

Tabulka 1 - počet a podíl věřících u církví a náboženských společností z r. 2001

církev počet podíl v % % z věřících průměrný věk
bez vyznání 6 039 991 59,04 * 33,6
římskokatolická 2 740 780 26,8 83,3 48,8
starokatolíci 1 605 0,015 0,05 45,3
řeckokatolická 7 675 0,075 0,23 51,9
pravoslaví 22 968 0,22 0,69 45,3
Církev československá husitská 99 103 0,97 3,01 61,9
Českobratrská církev evang. 117 212 1,145 3,57 53,4
Slezská evangelická církev 14 020 0,137 0,43 42,4
Apoštolská 4 565 0,045 0,14 33,1
Novoapoštolská 449 0,0043 0,014 43,5
Církev Ježíše Krista s.p.d. (mormoni) 1 366 0,133 0,04 36,7
metodistická 2 694 0,026 0,081 45,1
BJB (baptisti) 3 622 0,035 0,11 41,3
Církev bratrská 9 931 0,097 0,302 39,5
Luterská evang.církev a.v. 5 412 0,052 0,16 43,8
Evangelická církev a.v. 14 885 0,145 0,45 49,7
Jednota bratrská 3 426 0,033 0,104 42,9
židovské obce 1 515 0,015 0,046 46,9
CASD (adventisti) 9 757 0,095 0,296 40,5
Unitáři 302 0,003 0,009 54,3
Křesťanská společenství+sbory 10 939 0,107 0,33 33,2
Svědkové Jehovovi 23 162 0,226 0,704 39,2
Církev sjednocení (moonisté) 43 0,0004 0,001 29,6
Scientologie 110 0,001 0,003 32,7
islám 3 699 0,036 0,11 31,1
buddhismus 6 817 0,067 0,207 32,1
Hare Kršna 294 0,003 0,009 31,5

Zdroj: www.czso.cz

Charakteristika „průměrný věk“ je vypočítána jako aritmetický průměr z intervalového rozložení četností (zastoupení věřících v daných věkových skupinách). Z výše zmíněných církví v tabulce 1 vykazuje dvanáct z nich průměrný věk svých členů mezi 40-50 lety. Výrazně starší řady věřících najdeme v případě unitářů a řeckých katolíků. Nejstarší členy má však Církev československá husitská s nejvyšším dosaženým průměrným věkem. Ukázalo se, že mladí lidé tvoří výraznou část osob bez vyznání nebo preferují nové směry - Apoštolskou církev, Křesťanská společenství či Svědky Jehovovy, které se u nás začaly naplno rozvíjet až po roce1990. Mládež je rovněž podstatně zastoupena v mimoevropských náboženských proudech. Můžeme tak z těchto dat předpokládat, že vzhledem k celkovému významnému poklesu počtu věřících v ČR stačí mladá generace jen stěží nahrazovat umírající starší členy církví. Lze tedy uvažovat o tom, že rozložení charakteristiky „průměrný věk“ mezi jednotlivými církvemi zůstane vesměs zachováno, u církví s největším podílem starší generace se může věkový průměr i nadále zvyšovat.

Přistupme k dílčímu hodnocení materiálů naší největší, katolické církve. Jako první ze zastoupených charakteristik je uvedena průměrná návštěvnost katolických bohoslužeb, jejíž hodnoty jsou zaznamenány v následujících kartogramech, kde je vše graficky zachyceno. Na tomto místě je vhodné poukázat na vnitřní heterogenitu tohoto jevu a diferenciaci jednotlivých regionů.

Kartogram 1 - průměrná návštěvnost katolických bohoslužeb podle diecézí r. 2001

Kartogram 1 - průměrná návštěvnost katolických bohoslužeb podle diecézí r. 2001

Zdroj: interní sčítání římskokatolické církve, data České biskupské konference

Opět se i podle těchto údajů potvrdilo rozdělení republiky na západní část českou a východní religióznější moravskou. V Čechách se vyprofilovala dvě odlišná území, ateistické střední, západní a severní oblasti a více katolické regiony jižních a východních Čech, zahrnující diecézi Českobudějovickou a Královéhradeckou. Procentuální hodnoty udávají podíl všech obyvatel diecéze, kteří navštěvují katolické bohoslužby. Z charakteru sčítání můžeme odhadnout, že jde pouze o pravidelnější účastníky bohoslužebných obřadů, poněvadž jejich počet byl získán sčítáním ve vybraných nedělích.

Neméně zajímavou charakteristiku dostaneme, když počet návštěvníků bohoslužeb vztáhneme k počtu římských katolíků na daném území. Zjistíme tak, ve kterých regionech najdeme nejvyšší zastoupení aktivních věřících.

Kartogram 2 - podíl aktivních věřících na bohoslužbách r. 2001

03-aktivni.jpg, 25 kB

Zdroj: interní materiály římskokatolické církve, ČBK

Vidíme v diferenciaci regionů naprosto identickou mapu s předchozím kartogramem. Obě uvedené charakteristiky spolu vzájemně velmi souvisejí. V religiózních oblastech totiž nejen více obyvatel chodí na katolické bohoslužby, ale zároveň se tak zvyšuje i podíl aktivních katolíků.

Číslo vypočítané pro potřeby kartogramu 2 svou velikostí udává podíl těch věřících římských katolíků, kteří byli v době interního sčítání na bohoslužbě v kostele. Jsou to tedy pravidelní účastníci bohoslužeb, protože doba sčítání se nekryla se žádným významným katolickým svátkem. Zbytek značí množství římských katolíků, kteří se sice k tomuto náboženskému vyznání přihlásili či jsou vedeni v seznamech, ale svou víru neprojevují aktivní účastí na bohoslužbách. Nelze však zjednodušeně na základě této hodnoty říci, že ostatní katolíci jsou neaktivní. Musíme vzít v úvahu, že sem totiž patří například i lidé vyššího věku, jimž brání v účasti jejich zdravotní stav, či mladé rodiny s malými dětmi. Nejkatoličtějším regionem se ukázala podle očekávání být oblast Brněnské diecéze, kde byla v době sčítání zastižena přibližně pětina lidí římskokatolického vyznání.

Tabulka 2 – přehled návštěvnosti bohoslužeb v r. 2001

diecéze, arcidiecéze počet obyvatel návštěvnost% aktivní katolíci
Českobudějovická 742 894 28 576 3,85 12,05 %
Královéhradecká 1 254 503 39 444 3,14 12,85 %
Litoměřická 1 330 383 11 257 0,85 6,95 %
Plzeňská 794 696 11 565 1,45 8,16 %
Pražská 2 062 189 35 253 1,71 9,53 %
Brněnská 1 354 361 97 150 7,17 18,22 %
Olomoucká 1 376 156 113 858 8,27 20,1 %
Ostravsko-Opavská 1 314 879 76 147 5,79 18,11 %
česká provincie 6 184 664 126 095 2,04 10,36 %
moravská provincie 4 045 396 287 155 7,10 18,85 %
CELKEM ČR 10 230 060 413 250 4,04 15,08 %

Zdroj: interní statistika katolické církve

Území diecézí je však pro postihnutí skutečné religiózní diferenciace mezi regiony příliš velké. Proto je zajisté názornější použít jako územní jednotku vikariáty a děkanáty. V nich je uvedena charakteristika účasti lidí na bohoslužbě a ta je vyjádřena jako podíl přítomných věřících z celkového počtu obyvatel příslušného vikariátu. Každá diecéze je znázorněna samostatnou mapkou.

Ačkoliv se hranice vikariátů a děkanátů neshodují se správními hranicemi okresů, můžeme vidět, že oblasti vysokého zastoupení věřících římskokatolického vyznání se nacházejí převážně na území jižní a střední Moravy. Zde, na územích Brněnské diecéze a Olomoucké arcidiecéze, se rovněž nacházejí i území s nejvyšší návštěvností kostelů při bohoslužbách. Jedinou výjimku severomoravského okresu Opava zastupuje děkanát v oblasti Hlučínska.

Kartogram 3 - soubor map českých diecézí a návštěvnost bohoslužeb podle vikariátů, r. 1999

Královéhradecká diecéze:
Královéhradecká diecéze
Litoměřická diecéze:
Litoměřická diecéze
Plzeňská diecéze:
Plzeňská diecéze
Pražská arcidiecéze:
Pražská arcidiecéze
Českobudějovická diecéze:
Českobudějovická diecéze
Ostravsko-Opavská diecéze:
Ostravsko-Opavská diecéze
Olomoucká arcidiecéze:
Olomoucká arcidiecéze
Brněnská diecéze:
Brněnská diecéze

Jak nám uvedený soubor kartogramů jednotlivých vikariátů a děkanátů naznačuje, variabilita územního rozložení zapojení obyvatel do náboženského života zůstala zachována.

Oblasti s nejnižším podílem římských katolíků mezi obyvatelstvem se také shodují s regiony nízké účasti na bohoslužebných obřadech v kostelech. Nejateističtější okresy se nacházejí severně od Kladna a Rakovníku. Stejně tak i vikariáty nejnižší návštěvnosti bohoslužeb jsou na územích Litoměřické a Plzeňské diecéze. I zde se nachází výjimka, poněvadž oblast Kladenska a Rakovnicka náleží již k arcidiecézi Pražské.

Zajímavá je rovněž variabilita proměnné návštěvnosti bohoslužeb. Zatímco na severu Čech dosahuje pouze okolo 1 % populace daného území, v děkanátech na Moravě chodí do kostela pětina až čtvrtina obyvatel. Z map uvedených výše vidíme také územní diferenciaci v účasti na bohoslužbách mezi jednotlivými regiony dané diecéze. Zatímco v regionech české provincie převládá zastoupení nejnižších kategorií, na střední a jižní Moravě mají děkanáty převážně sytější odstín. Zde se nalézají i regiony nejvyšší návštěvnosti. Přechodným stupněm mezi těmito dvěma póly jsou území Českobudějovické a Ostravsko-Opavské diecéze, ve kterých se účast na bohoslužbách pohybuje průměrně kolem 4 % populace. Zajímavá vnitřní územní diferenciace se objevuje na území Královéhradecké diecéze mezi její severozápadní a jihovýchodní částí. Druhá zmíněná oblast se totiž kryje s východočeskými podhorskými okresy vyšší religiozity. Porovnáme-li regiony nízké a vysoké účasti lidí na bohoslužbách s okresy s nízkým a vysokým podílem obyvatel římskokatolického vyznání, získáme tabulku 3.

Tabulka 3 - římskokatolické a ateistické okresy r. 2001 a regiony nízké a vysoké účasti na bohoslužbách r. 1999

okresy s nejnižším podílemřím. katolíků nejkatoličtějšíokresy nejnižší účast na bohoslužbách nejvyšší účast nabohoslužbách
Most 9,4% Uh. Hradiště 60,8% Kladno 0,53% Valaš. Klobuky 29,6%
Rakovník 10,5% Opava 53,4% Sokolov 0,61% Veselí n M. 29,1%
Česká Lípa 11,4% Hodonín 53,1% Rakovník 0,62% Hlučín 26,4%
Jablonec n./N. 11,5% Žďár n./S. 49,9% Teplice 0,71% Velké Meziříčí 26,3%
Ústí n./L. 11,7% Zlín 47,5% Chomutov 0,91% Uherský Brod 25,7%
Teplice 11,7% Blansko 44,9% Ústí n./L. 0,99% Holešov 17,6%
Děčín 11,9% Vsetín 44,4% Česká Lípa 1,01% Třešť 17,1%
Liberec 12,0% Třebíč 44,3% Plzeň-jih 1,01% Mor.Budějovice 16,3%
Chomutov 12,3% Pelhřimov 42,0% Karlovy Vary 1,06% Modřice 16,2%
Kladno 12,4% Břeclav 41,3% Děčín 1,1% Kyjov 15,8%

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů r. 2001, www.czso.cz, Statistika římskokatolické církve, sčítání v kostelech, r. 1999

Závěrem můžeme říci, že existují dvě možné vize budoucího religiózního vývoje ČR. Vize sekularizační počítá s dalším poklesem věřících a vize religiózní uvažuje o opětném nárůstu religiozity české populace. Oba uvedené scénáře možného vývoje české společnosti buď k ateismu, nebo k religiozitě jsou pro dlouhodobý horizont velmi obecná vize. Podle všech současných ukazatelů dnešní situace ohledně náboženství v ČR je možné konstatovat, že jako nejpravděpodobnější se přesto jeví možnost kombinace obou navržených vizí. V blízké budoucnosti, v řádu pěti až deseti let, bude sekularismus ve společnosti ještě nabývat na významu, pak však je možné předpokládat opětný růst religiozity, která však jistě nedosáhne prvorepublikových hodnot. I nadále se ČR v této oblasti nepodaří vyrovnat se okolním zemím, ačkoliv i v nich se projevuje pomalu postupující sekularizace. Proměna religiozity obyvatel však může být dvojí: jednak kvantitativní pokles počtu věřících, jednak kvalitativní posílení obsahu jejich víry.


Bookmark and Share
 
 
© Na zveřejněné texty se vztahují autorská práva.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2004-2015
Licence Creative Commons
Teologické texty podléhají licenci Creative Commons.
|